Ach, ta láska nebeská!

Simona Polcarová Děti moje Leave a Comment

Že chce být Violka nejkrásnější na celém světě, aby se líbila Davídkovi, to je známá věc. Teď ale máme novinku. Kloty nechce spát, vymýšlí, do které postele ulehne, courá se a vzteká. Zkoušela také vlézt do postele k sestře. A co na to Violka?

„Já ji tady nechci, nechci, aby otravovala můj krásospánek.“

Tak malá a už tak rozumná. Je jí jasné, že na kruhy pod očima Davídka neuloví. A stále žadoní, ať jí koupím šaty. Proč? Přece kvůli Davídkovi. Aby byla krásná. Není si však zatím jista, zda budou lepší růžové nebo bílé. A taky by potřebovala střevíčky – černé nebo růžové?

„Mami, aby se líbily Davídkovi, víš? Co myslíš? Co bude lepší?“

Upřímně? Myslím si, že zrovna Davídka by nejvíc utáhla na jídlo. Vím, jak mu chutnají naše svačiny. 🙂

 


 

Takový normální nedělní oběd. A co se člověk nedozví…

„Mami, já sedím ve školce pořád u malýho stolečku.“

„Vidíš, to je proto, že málo papáš.“

„Ne, protože nedosáhnu na zem.“

„A Davídek je u velkého stolečku?“

„Jo, Davídek jo.“

„Ale spinkáte vedle sebe s Davídkem, ne?“

„Už ne, my jsme moc zlobili a dělali blbiny. Teď spím vedle Jiříka. Jiřík je krásně ostříhanej.“

„A je krásnej? Kdo je krásnější, Jiřík nebo Davídek?“

„MŮJ Davídek je nejkrásnější. Nejkrásnější na světě.“

„A ještě je ve školce někdo krásnej?“

„Sofinka. Má dlouhý copy. Ale není už moje kamarádka, protože si hraje s Davídkem. A vždycky nás rušijou. Řekla jsem jim, že je budu hlídat. A ona nás prý taky. A říká mi Violo!“

Davídek je velký milovník a jeho srdce je široké.  Už se do něj kromě Violky a Sofinky vešla ještě Adelka, „pančelka“ ze školky a jednou dokonce i já. Nedávno také řešil dilema, jestli si nakonec nevzít místo Violky spíš její mladší sestru Kloty. To ještě vypadá na velké pozdvižení! S děvčaty to má dobře vymyšlené. Budou bydlet u nich doma a holky budou vařit a uklízet. Chtějí ho všechny. Já se teda vzdávám, už jsem se nauklízela dost. Nebude to mít chlapec lehké.

 


 

A teď ještě něco ke školním čítankám a gender problematice – naprosto nevinně a opravdu náhodou.

„Mami, a když budu velká, budu pořád sestra?“
„Jasně, sestra budeš pořád.“
„A až mi vyroste bříško, tak budu co? Maminečkaaa!“

Napsat komentář