Před rokem
Ve školce mají mrskut v předstihu ještě před svátky. Většinou už na Sazometnou středu. Říkají jí „Škaredá“ a chodí v ten den oblečení naruby (předtím následuje Modré pondělí a Žluté úterý, což v praxi znamená, že jsem si letos už podruhé půjčovala od sousedů modré tričko – tato barva je „klučičí“ a Violka ji jinak odmítá nosit). Den předem jsem Violce opatrně vysvětlila, že ji kluci vyšlehají, a proto jí pro ně dám do školky lentilky.
„Dostanu na zadek? Ne, to se mí nelíbí,” říkala Violka.
Snažila jsem se jí ten zvyk vysvětlit opravdu nezaujatě: že to nebude bolet a že pak bude po celý rok krásná a zdravá.
„Ne, to nemám ráda.“ Měla v tom holka celkem jasno.
Letos
Týden před Velikonocemi
„Mami, kluci mají prskačku a dají nám na zadek, abysme nezmokly.
A my jim pak dáme stuhu nebo vajíčko.“
„Když je pusa, tak je láska, že? To se takhle říká.“
Velký pátek
„Mami, můžu ozdobit jeden perníček pro Davču?
To je dneska, jak mne vymrská?“
Bílá sobota
Všechny ženy našeho rodu u nás doma. Zdobíme vajíčka. Violka si na jednom dává zvlášť záležet. Je samozřejmě ze všech nejhezčí a bude pro Davídka.
„Babi, zítra přijdou Davča a Jiřík na návštěvu a já dám Davídkovi to vajíčko, co jsem ho tak krásně nazdobila.“
„Já myslím, Violko, že přijdou až v pondělí a hlavně na mrskut,“ praví pragmaticky babička.
„Ne, ne, na návštěvu.“
Boží hod velikonoční
„Mami, a dneska přijde návštěva, že jo?“
„Ne, až zítra.“
Boží hod velikonoční – večer
„A proč mě přijdou Davčové vymrskat?“ Myšleno Davídek a Jiřík, kamarádi ze školky.
„Protože tě mají rádi a chtějí, abys byla zdravá.“
„A vezme si mě Davča za ženu?“
Malujeme podle šablonek. Violka má nejoblíbenější srdíčko.
„Mami, kluci malujou srdíčka holkám, že? Tak to je! A Davča mi řekl, že si mne vezme za manžela.“
„Spíš za manželku, ne?“
„Ne, ne, holky za manžela a kluci za manželku, jinak to nejde.“
„Violko, není to trošku zamotané?“
„Holka je manželka a kluk je manžel,“ vysvětluje Violka. Logiku nechápu, ale tady by to sedělo.
„No, tak v tom případě si tě vezme Davča za manželku, ne?“
„A já nevím. Vůbec nevím. Já si to nejdřív rozmyslím.“