Oblíbený večerníček o dvou sourozencích, kteří spí na peci u bývalého námořníka dědy Lebedy, má svou divadelní podobu. Jája a Pája skáčou od září po papouščím budíčku do kalhot také v brněnském divadle Radost. Prožít s nimi můžete celý rok od jara do zimy.
Jevištní adaptace Vlastimila Pešky využívá populární leitmotivy loutkového seriálu: papouška, ranní vstávání, sousedku Mráčkovou i vypočítavého souseda Krkovičku. Na začátku chce Krkovička napálit sourozence prodejem falešného semínka, jindy je hodlá zneužít k úklidu, ale pokaždé, jak už to v pohádkách bývá, dostane za vyučenou. Představení líčí čtyři epizody ze života Jáji a Páji, v každém ročním období jednu. Všechny se uzavírají, ale děj částečně navazuje i v dalších příbězích. Tak se na scéně objevuje také Krkovičkova neteř Míla a sousedka Mráčková se postupně naučí řídit traktůrek, o jehož koupi v úvodu uvažuje. Příběhy rámuje vyprávění hasičů Fandy a Ládi a nechybí ani veselé a melodické písničky.
Loutky z večerníčku a živí herci se příliš neliší
Kdo má Jáju a Páju rád z televize, určitě se nemusí bát zklamání, neboť inscenace předkládá divákům z večerníčku to nejcharakterističtější. Ve srovnání s předlohou je ale převážně hraná. Postavy na jevišti však moc tvárnosti nenabízejí a zůstávají jen jednoduše prvoplánově načrtnuté – Jája a Pája (Helena Dvořáková nebo Markéta Pešková a Matěj Štrunc nebo Jan Šťava) jako obyčejní kluci, kteří občas tropí neplechu, ale jinak s nimi nejsou potíže, chápající a rozumný děda Lebeda (Vilém Čapek nebo Pavel Novák), potrefená sousedka Mráčková a jako největší „záporák“ a lakota řezník a hokynář Krkovička. Právě na divadle by se určitě dalo některé figury více zlidštit nebo vykreslit i z jiného úhlu, adaptace v Radosti bohužel tuto možnost nerozvíjí a zachovává dětsky naivní černobílé (místy až infantilní) vidění. Herci tak slouží příběhu a nijak nevybočují ze šablon svých rolí, což je minimálně u Krkovičky (Radim Sasínek v alternaci s Michalem Sopuchem) velká škoda, neboť tady by se s variacemi hamounství a pletichaření rozhodně dalo lépe pracovat. Z tohoto úhlu pohledu působí nejzajímavěji Barbora Dobišarová (postavu hraje i Michaela Baladová) jako nová kamarádka obou bratrů Míla, sice také lehce naivní, ale půvabná pro svou uvěřitelnou křehkost a něhu, v jejímž podtextu lze vnímat i smysl pro nadsázku. Až přestřeleně „střelená“ Leona Ondráčková v roli Mráčkové (o part se dělí s Evou Lesákovou) zase až zavání groteskou.
Pavel Novák jako děda Lebeda a Jája s Pájou v podání Heleny Dvořákové a Matěje Štrunce. Foto: Jef Kratochvil
Atraktivní výprava s akční „masožravkou“
Výprava Ireny Marečkové zachovává věrnost duchu večerníčku. Kostýmy dobře odpovídají vzhledu dřevěných hrdinů, podobně jako když vznikaly televizní pohádky na motivy Ladových obrázků. Zmínku si zaslouží nápadité střapaté účesy a bezpochyby loutky, jež mají v představení rovněž své místo. Pokud se přímo neúčastní na ději, působí jako vtipný prvek. Vedle papouška a rostoucích banánovníků zaujme zejména akční masožravá rostlina a roztomilá kravička souseda Krkovičky.
Jája a Pája v Radosti mají pro malé diváky vděčnou a šikovně vytvořenou dramaturgii. Díky rozvržení na čtyři sekvence dobře udrží jejich pozornost. Představení je vhodné pro děti od čtyř let a dobře srozumitelné bude i těm, kteří ještě večerníček neměli příležitost vidět. Jen doprovod, pro něhož není Jája a Pája zrovna srdeční záležitostí z časů, kdy si tolik pochutnával na krupičné kaši, se může chvílemi trošku nudit.
Divadlo Radost
Jája a Pája
Autoři: Stanislav Havelka, Petr Chvojka, Lubomír Beneš
Dramatizace, režie a scénická hudba: Vlastimil Peška
Hrají: Helena Dvořáková nebo Markéta Pešková, Matěj Štrunc nebo Jan Šťava, Vilém Čapek nebo Pavel Novák, Radim Sasínek nebo Michal Sopuch, Michaela Baladová nebo Barbora Dobišarová, Leona Ondráčková nebo Eva Lesáková, Juraj Háder, Vladimír Řezáč a další
Dramaturgie: Eva Janěková
Výprava: Irena Marečková
Premiéra: 30. září 2016
