Foto: Jef Kratochvil

Viki v osidlech swingu a lásky příliš neokouzlí

Simona Polcarová Kultura Leave a Comment

Nový swingový muzikál autorů Karla Cóna, Miloše Štědroně a Milana Uhdeho rozšířil koncem dubna repertoár Městského divadla Brno. Přináší příběh manželstvím znuděné Viki a swingového zpěváka Marka Bašty. Název: Viki kráčí za štěstím. Ve zkratce: láska z plakátu, swing a kráska v osidlech lásky šálivé.

 Už samotný název muzikálu naznačuje, že příběh nebude žádná vyšší dívčí. Viki se zamiluje, opustí manžela, zalíbí se jí velký svět oblíbeného zpěváka, ale nakonec, ač dlouho nevěří, zjistí, že šlo jen o pozlátko. Srdce Marka Bašty je široké a lásky má na rozdávání, což Viki odmítá akceptovat. Těžko ji však litovat, když kvůli vzplanutí pro „muže s jiskrou“ odejde od manžela a ponechá u něj i dceru.

 

Řekněte to písní…

Titul se strukturou blíží zpěvohře, neboť téměř vše se dozvídáme z písní. Právě díky písni Viki zjišťujeme, že pracuje jako zdravotní sestra a v životě postrádá dobrodružství. Písně nejen vyjadřují emoce, ale také posouvají děj. Samotné dialogy jsou jen kusé, projevuje se v nich snaha veršovat, ne vždy však vychází na jedničku (papouška – do ouška). Mírou vrchovatou se divákům dostává tance. Hned v úvodu předvádí mužské a ženské osazenstvo domu, kde Viki bydlí, jakousi swingovou variaci Ameriky z West Side Story, taneční čísla často prezentuje Baštův doprovod – Sex tety, do rytmu se pravidelně vlní i samotná Viki.

 

Libreto pokulhává

 Muzika je to nejlepší, co muzikál nabízí. Potěší zejména milovníky hudebního žánru – jazzu a swingu, ostatní minimálně zaujme a neurazí. Orchestr hraje bezchybně, skvělé nástrojové obsazení ctí žánr. Nejslabší bohužel zůstává libreto. Uhde často cituje i oblíbené básníky (mj. Za trochu lásky…), sám se jim snaží přiblížit, ale jeho dialogy ničím nevynikají. Vůbec nejslabší je samotný příběh, přestože údajně vychází ze skutečného života jednoho z brněnských jazzmanů. Je plytký, dá se převyprávět ve dvou větách a nemá čím překvapit. Akcentování sexuální stránky příběhu pak už vzbudí jen úsměv, než aby nějak provokovalo.

 

Herci

Lucie Bergerová jako Viki vyhovuje barvou hlasu, jinak však nemá moc co hrát a působí celou dobu ve velkém světě své lásky poněkud nepatřičně a strnule. Petr Štěpán ztvárňuje milovníka Marka Baštu, nenapravitelného hříšníka a muže, co umí okouzlit, poměrně věrohodně. Pozornost si rozhodně zaslouží Viktória Matušovová v roli bývalé Baštovy milenky. Dokáže velmi působivě vyzpívat bolest, zlobu i zklamání, emoce, jimiž si kvůli Baštovi prošla. Ne příliš šťastnou ruku měl režisér Nvota při obsazování sborů. V zástupu zrazených žen figurují i herečky, u nichž by člověk tipoval, že by mohly být spíš Baštovými matkami než milenkami, a jejich vzhledu neprospívají ani uniformní kostýmy.

Začarované retro

Swingový muzikál má jinak slušivý retro kabát a skvělou scénu Tomáše Rusína. Hned v úvodu zaujme činžovní dům s francouzskými okny, zajímavé je i řešení Baštovy vily. Škoda, že divák trošku tápe v čase. Děj se má odehrávat na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, což sedí kostýmově, ale pokud jde o muziku, v této době bychom sázeli spíš na bigbít a atmosféru Hair. Opojení swingem by se nabízelo o desítku let dříve.

Rozhovor o představení zazněl ve vysílání ČRO Plus 2. května v pořadu Den v 60 minutách.

 

Městské divadlo Brno

Viki kráčí za štěstím

Autoři: Karel Cón, Miloš Štědroň, Milan Uhde

Režie: Juraj Nvota

Hrají: Lucie Bergerová, Petr Štěpán, Aleš Slanina, Viktória Matušovová, Jiří Ressler, Jakub Przebinda, Hana Kováříková a další

Dramaturgie: Jan Šotkovský

Hudební nastudování: Dan Kalousek

Scéna: Tomáš Rusín

Kostýmy: Zuzana Štefunková-Rusínová

Choreografie: Jaroslav Moravčík

 

Premiéra: 29. dubna 2017

 

 

 

 

Napsat komentář