Foto: archiv Arskoncert

Kapelník a autor aranží Martin Kumžák dává ve StarDance důraz na noblesu

Simona Polcarová Kultura, Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského, Rozhovor Leave a Comment

Se skupinou Pajky Pajk Martin Kumžák doprovázel Superstar, s orchestrem Moondance Orchestra živě hraje ve StarDance. Pro všechny řady oblíbené taneční soutěže připravoval hudební aranže. Je autorem symfonie Zvěrokruh, Oratoria Svatý Václav, dirigentem Dasha Symphony a Jackson Symphony, kapelníkem a patří k vyhledávaným hráčům na klávesové nástroje.

Na Mezinárodním hudebním festivalu Petra Dvorského se objeví na programu Kumžákův pořad Když hvězdy netančí, inspirovaný právě televizní soutěží Star Dance. Koncert se uskuteční v zámecké zahradě v Jaroměřicích nad Rokytnou 12. srpna, jako sólisté se představí zpěvačka Dasha, Naďa Wepperová a Michal Cerman. Nejen k tématu StarDance byl v našem rozhovoru Martin Kumžák velmi sdílný.

 

Foto: archiv Arskoncert

Foto: archiv Arskoncert

Jak dalece ovlivňujete výběr songů pro StarDance?

Výběr skladeb na SD je kombinací návrhů profi tanečníků a návrhů našich zpěváků a mých. S velkým počtem možných písní přichází i dramaturgové pořadu. Já mám právo odmítnout návrhy písní, které nejdou v našem obsazení zahrát, nebo neodpovídají záměru pořadu po umělecké stránce. Výběr s tanečníky a dramaturgy je vždy zábavný a klidný, ještě se nestalo, že by došlo k nějakým neshodám.

 

Které evergreeny, co ve StarDance zaznívají, jsou písněmi vašeho srdce?

V posledních řadách už zaznívají povětšinou písně novější, které jsem předtím ani neznal, a evergreenů je nemnoho, neboť jsme jich už řadu zahráli. Mně osobně se líbí zejména swingovky a latinskoamerické písně, hlavně rumby. Velmi rád také upravuji skladby z vážné hudby. Z poslední řady SD mi zůstala vzpomínka na salsu Gangstas Paradise a závěrečnou skladbu Caravan z filmu Whiplash.

 

Která léta v muzice jsou vám nebližší? Máte i oblíbenou hvězdu?

Asi to takto nevnímám. Mám rád opravdu ledasco a na přináležitosti ke stylovým trendům mi moc nezáleží. Mám rád písně Stinga jak z hudebního, tak textového úhlu pohledu. Fascinují mne stále Chick Corea a Herbie Hancock.Vzorem mi je Gordon Goodwin a jeho Big Phat Orchestra.

 

Vzpomínáte si, jak vznikal Moondance Orchestra?

Dramaturgie pořadu SD se na mne v roce 2006 – doufám 🙂 – obrátila s žádostí o zajištění hudební složky pro tento pořad. Zároveň ale ještě trvala soutěž Superstar, kterou jsme tenkrát doprovázeli. Rozšířil jsem malé obsazení na větší, oslovil zpěváky, vymysleli jsme nový název a orchestr byl na světě. Spolupracujeme s většinou hudebníků i zpěváků přes dvacet let, takže se sestavováním orchestru jsem neměl žádné obtíže. Vize se vyjevovala časem, neboť nikdo z nás tenkrát tento televizní formát neznal, a tak jsme postupovali jako obvykle: napsal jsem noty, hudebníci i zpěváci se doma podle nahrávek a not připravili a pak jsme to zahráli. A bylo to.

 

Má orchestr ve StarDance stabilní složení?

Jsou to stále titíž. Došlo k jediné personální změně na postu basisty, ale oba hráči jsou mí dávní kamarádi, tak jsme si jen vyhověli. Nejsem příznivcem častých personálních změn, chápu to celé spíše jako rozšířenou rodinu nebo lépe – partu časem prověřených kamarádů.

 

Objevujete se s tímto orchestrem i mimo televizi?

Hned po první řadě StarDance mi přišla nabídka na hraní plesů. Nikdy předtím jsem o takové variantě neuvažoval, ale nebyl důvod hozenou rukavici nezvednout. Dnes máme během plesové sezony hraní až až… Hrajeme také speciální koncerty pro různé zadavatele (MFF Karlovy Vary, Dvořákova Olomouc, spolupráce s orchestry pražskými i mimopražskými). Poslední novinkou je projekt Michael Jackson Symphony, který jsme připravili společně s Filharmonií Hradec Králové a naší agenturou nova-Art.

 

V čem se liší Moondance Orchestra a vaše další kapela Pajky Pajk?

Pajky Pajk je rytmická sekce Moondance Orchestra, která pod tímto názvem doprovází Dashu na jejích koncertech a jiných akcích. Občas máme i jinou zakázku, ale majoritně jsme domovská kapela Dashy.

 

Vznikají jinak aranže písní pro StarDance (SD) a pro Superstar?

Ano, je to zejména otázka obsazení kapely. Na Superstar nás bývalo pět až šest, na SD je stabilní patnáctičlenný orchestr (i se zpěváky) povětšinou rozšířený o Epoque Quartet. Zatímco v Superstar jsme působili jako doprovod pro soutěžící, většinou amatérské zpěváky, ve SD se po nás žádá celkový hudební doprovod a důraz na noblesu pořadu. Ne vždy se všechno povede, ale je to větší zodpovědnost.

 

Na festivalu v Jaroměřicích máte společný program právě s Epoque Quartetem – jak došlo k tomuto spojení? 

S pány z Epoque Quartetu se známe pěknou řádku let z nahrávacích studií a různých crossoverových projektů, o muzikantských hospodách nemluvě…:-) Když vznikla ve SD potřeba rozšířit náš orchestr o smyčce, bylo rozhodování snadné.

 

Epoque Quartet rád přechází také do jazzu, rocku a funku, jak jste sestavovali společný repertoár?

Já sám proplouvám žánry od svých úplných začátků, jsem vyznavačem stylové různosti a rozškatulkovávání žánrů mi není vlastní. Vybral jsem spolu se zpěváky skladby, které jsme společně s EQ hráli, a do některých dalších skladeb jsem kvartet pro účely tohoto koncertu dopsal.

 

Jaký je váš vztah k vážné hudbě?

Vášnivý.

 

Jak často se dnes ještě dostanete k dirigování?

V hudebním divadle Karlín jsem jedním z dirigentů, kteří se střídají u muzikálové produkce. Občas dostanu zakázku od pražských orchestrů (FOK, PKF, SOČR) na hostování v jejich projektech, zaměřených většinou na jazz, pop, filmovou hudbu a podobně. Také mne občas osloví interpreti a kapely s prosbou o zpracování jejich hudby pro symfonické těleso a s tím souvisí i možnost takový program i dirigovat – např. Lucie a FOK nebo Olympic a ČNSO. Se symfonickou hudbou slavných skladatelů mám pramalou zkušenost, zato rád diriguji naše vlastní projekty jako Dasha Symphony, již zmíněný koncert Michael Jackson Symphony či své oratorium Svatý Václav pro velký orchestr, sbor, sólisty a barokní orchestr.

 

Jste autorem symfonické kompozice Zvěrokruh, dočkáme se jejího koncertního provedení?

Je to mladická práce, kterou jsem před pár lety upravil a na vlastní náklady ve studiu se spoustou hudebníků nahrál. Je tam ale všeho moc…:-) Na koncertní provedení by to chtělo ještě nějakou filtrovací úpravu.Ale nikdy neříkám nikdy…:-)

 

Kdy jste se pracovně poprvé setkal s muzikálem a čím vás tento žánr nejvíc oslovil?

Někdy krátce po listopadové revoluci jsem pro skupinu UNO přearanžoval slavnou Bernsteinovu West Side Story pro computer a divadelní orchestr, který jsem za tím účelem sestavil. Hráli jsme ji v Hudebním divadle Karlín jednu nebo dvě sezony. V roce 1997 jsem byl osloven, abych postavil kapelu a napsal aranže pro novou adaptaci muzikálu Hair. Ta se následně hrála v divadle Pyramida na pražském Výstavišti. Zároveň jsem byl členem orchestru, jenž hned naproti v divadle Spirála odehrál legendární počet představení Jesus Christ Superstar. Právě tyto kusy se staly živnou půdou mého dalšího muzikálového působení. Zejména Hair považuji za skutečný zlom v profesním i osobním životě. Moje matka byla divadelní režisérka, odmala jsem se pohyboval v divadelním prostředí, a tak kombinace s posedlostí zvanou hudba pro mne vždy byla zásadní výzvou.

 

Na kterou další muzikálovou práci rád vzpomínáte?

Na dva muzikálové projekty, které jsme dělali s Jankem Ledeckým – Hamleta a Galilea. Janek napsal písně s texty a já měl na starost aranže a nahrávku. S Hamletem jsme se propracovali až na readings v NY City. Několik sezon se hrál i v jihokorejském Soulu. To byla krásná doba…

 

Kdo vybíral téma pro hudební zpracování?

Téma Hamlet jsem Jankovi navrhl já, Galilea pro sebe objevil on sám.

 

Inspirují vás i interpreti, s nimiž často spolupracujete?

Je dobré vědět, pro koho danou věc upravujete, ideální je s interpretem o obsahu písně či celého díla prohodit alespoň pár slov. Nejsem příznivcem práce naslepo anebo do šuplíku. Je fajn, když je interpret součástí vzniku. Přinejmenším se tím dají eliminovat nepříjemnosti a překvapení. Přišel jsem na to ale až časem…:-)

 

Sám jste napsal hudbu pro film Manor, jak jste se k této práci dostal?

Oslovil mne Michal Dvořák, který měl původně pro tento film hudbu vytvářet, ale z nějakých důvodů to nemohl dělat. Byla to famózní zkušenost, bohužel zatím jediná….

 

Jaké má filmová hudba zákonitosti? Komponuje se přímo pro celý film, anebo po jednotlivých sekvencích, scénách?

Nejsem fundovaný skladatel filmové hudby a z vlastních skrovných zkušeností mohu těžko vyvodit nějaké obecné závěry. Myslím si ale, že je to vždy otázka konkrétního režiséra, producenta, skladatele a jejich osobních způsobů práce. Také závisí na látce, s níž se má komponista utkat. Je –li to jeho srdeční záležitost, věřím, že to jde samo. Jde-li o okamžitou zakázku, hotové to mělo být už včera a nejlépe zadarmo, pak mohou nastat krušné chvíle umělcovy…:-)

 

U jakých hudebních produkcí saháte po filmové hudbě?

Filmová hudba v současné době zažívá rozkvět koncertního uvádění a my jsme často oslovováni, abychom hráli úpravy známých filmových melodií. Činíme tak a věřím, že to pro posluchače může být příjemná změna či obohacení. Já však vnímám hudbu pro film nebo divadlo jako neoddělitelnou složku toho kterého díla, a jestli nějakou část celkové partitury lze později hrát samostatně, tím lépe. Nejsem ale vyznavačem filmových hitů, které se vytváří právě pro onen přesah do hudebního průmyslu.

 

Podle jakého klíče si filmovou hudbu do programu vybíráte?

Klíč je snadný: líbí, nelíbí. Lze s daným obsazením smysluplně odehrát nebo nelze.

 

Existují notoricky známé melodie z filmů: Tenkrát na Západě, Muž a žena, Kubrick a 2001: Vesmírná odysea… Jaké by byly vaše „top“?

Všechny počiny Johna Williamse v čele s hudbou k filmu Schindlerův seznam, Imaginarium dr. Parnasse (Mychael Danna) a hobití a „pánoprstenová“ sága, kterou vytvořil Howard Shore.

 

Jste vyhledávaným aranžérem, hráčem na klávesové nástroje, komponujete, vedete dva orchestry, dirigujete. Nezůstáváte některému z „povolání“ něco dlužen?

Nelze všechny tyto profese vykonávat najednou a žádat po sobě vrcholné profesionální výkony srovnatelné s těmi umělci, kteří se proslavili právě jednou z nich. Dřív jsem to tak chtěl, ale život není jen práce. Dnes už to vím. Miluji hudbu a všechny umělecké činnosti s ní spojené a snažím se dělat to, co právě dělám, na té nejvyšší možné kvalitativní úrovni, které jsem v danou chvíli schopen. V praxi to znamená hodiny za klavírem, u počítače nebo na jevišti či v orchestřišti, ve studiu nebo na pracovních schůzkách. Rád chodím na procházky, při nichž poslouchám Stravinského, Šostakoviče, Bacha… Je to vlastně posedlost, ale loni mi bylo padesát, tak už se z toho všeho tolik nehroutím.:-) Užívám si naší dvouleté dcery, a pokud jsem zůstal některé z profesí něco dlužen, nezbývá mi než se dané profesi omluvit. Dělám, co můžu….:-)

 

Jak byste se profesně označil vy sám?

Ocitoval bych charakteristiku, kterou jsem na sebe napsal – stejně jako na ostatní členy Moondance Orchestra – při vytváření našich webových stránek: „ten, co píše noty, miluje své kolegy na pódiu i mimo něj, přísným okem sleduje svět kolem a občas dá svou hrou na piano nahlédnout do svého hradbami středověkými obehnaného nitra. Co jiného byste od Kozoroha čekali?“

 

Prozradíte něco z vašich plánů do sezony 2017/18?

Michael Jackson Symphony pro Moondance Orchestra s jeho sólisty a velký symfonický orchestr. Termíny a produkci řeší Radka Froňková, ředitelka agentury nova-Art, s níž spolupracujeme. Odehráli jsme zatím tři koncerty s Filharmonií Hradec Králové a reakce diváků mi tak trochu vyrazila dech. Zdá se, že tři měsíce psaní not a ostatních příprav nebyly úplně promrhaným časem….:-) V roce 2018 to bude 60 let od narození Michaela Jacksona, což jsme při přípravě ani netušili, takže to chápeme jako poctu.

 

Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského

Devatenáctý ročník festivalu se letos koná od 5. do 19. srpna a nabídne celkem deset koncertů ve čtyřech lokalitách. Kromě jaroměřického zámku se počítá s programy v Dalešicích, Dukovanech a ve Valči u Hrotovic. Na festivalu vystoupí Dasha, Zora Jandová, Linha Singers nebo Bratři Ebenové. Na komorních koncertech se představí Smyčcové kvarteto Severočeské filharmonie Teplice, Renata a Igor Ardaševovi, Hof-Musici a Musica Florea. Festival vyvrcholí Mozartovým Rekviem v chrámu sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.

Vstupenky v cenovém rozpětí od 200 do 400 Kč jsou v prodeji od 12. června.

Bližší informace na www.arskoncert.cz/mhfpd.

 

Pozor!!! O vstupenky na festival můžete soutěžit na mé FB stránce Simona Polcarka.  

Napsat komentář